Lešek Semelka ve Vinyl Story: známá i zapomenutá kapela Bohemia

Lešek Semelka s deskou kapely Bohemia
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lešek Semelka s deskou kapely Bohemia

Hostem říjnového vydání Vinyl Story byl pianista a zpěvák Lešek Semelka. Pro Český rozhlas Jazz zavzpomínal na začátky jazzrockové skupiny Bohemia, především pak na album Zrnko písku (1977). V pořadu však došlo i na některé zapomenuté skvosty z rozhlasového archivu.

V únoru 1975 odešli od Modrého efektu Lešek Semelka a Josef Kůstka s představou o vlastní kapele. Spojili se s dvěma bývalými členy Flamenga, saxofonistou Janem Kubíkem a baskytaristou Vladimírem Kulhánkem, přibrali bubeníka Pavla Frištenského. Vznikla Bohemia, svého času populární kapela, která se nakonec dočkala pouze jednoho vydaného alba. 

„Chtěli jsme tehdy navázat na Flamengo; Kuře v hodinkách byla geniální deska,“ vzpomíná Lešek Semelka. „Ze začátku to tak bylo, ale pak odešel Pepa Kůstka k Vaškovi Neckářovi. V Příbrami jsme tehdy viděli skupinu Expanze, kde byli dva úžasní kytaristi, Jelínek a Pavlíček. Trochu nám to připomnělo kapelu Wishbone Ash, ta kombinace dvou sólových kytar. Byli opravdu jeden lepší než druhý, ale nevěděli jsme, který je který. Chtěli jsme spíš Jelínka, ale nějak jsme to popletli, a tak jsme oslovili Pavlíčka. Michal k nám šel do svého prvního profesionálního angažmá, ale začal skupinu tlačit do jazz rocku.“

Bohemii všichni dávali dohromady s představou, že budou hrát energické rockové písně, v nichž bude hodně místa pro zpěv. Modrý efekt v dobách Nových syntéz hodně inklinoval k rozsáhlým jazzrockovým plochám, což ale Semelka snášel čím dál hůř. Pak se ukázalo, že podobným směrem jde i Bohemia: 

„Hodně kapel se tehdy nechalo ovlivnit americkou jazzrockovou scénou a hrály pak všechny stejně. Ten funky styl vnesl do Bohemie i Michal. Je v pořádku, že se kapely vyvíjejí, jinak je to stojatá voda a nezajímavé. Já jsem ale duše romantická, tíhnoucí k art rocku, takže mi ta nová cesta nevyhovovala.“

Deska 'Zrnko písku' kapely Bohemia

Jazzrocková exhibice mě nebavila

Napětí mezi Semelkovým sklonem k art rocku a rockovým písničkám na jedné straně, a jazzovými sklony dalších členů na straně druhé, dávalo někdy vzniknout vzrušující hudbě, ale nebylo nadlouho udržitelné. Proto se Lešek Semelka rozhodl vrátit k M. efektu. Dodatečně to v rozhovoru pro pořad Vinyl Story zhodnotil: 

„V té době jsem byl hodně ovlivněný hudbou King Crimson. Když jsem je slyšel poprvé, byla to pro mě rána jak z děla, strašně mě to zaujalo. Nemyslel jsem si, že bychom v Bohemii měli hrát jenom krátké písničky, ale taky mě nebavila jazzrocková prstová cvičení ‒ co nejrychleji nahoru a dolů.“

Už dříve připravený repertoár Bohemia ještě natočila na album Zrnko písku ‒ jediné, které vydala. Na desku se dostal výběr zpívaných skladeb z koncertního repertoáru, někdy poněkud přearanžovaných a s novými texty Pavla Vrby. Byl to důsledek Vrbova a Semelkova přátelství a také tehdy obvyklých bojů s textovými komisemi.

Zapomenuté začátky oprášeny po čtyřiceti letech

V  pořadu Vinyl Story ovšem došlo i na dosud nezveřejněné rozhlasové nahrávky z roku 1976, kdy členové Bohemie ještě pořád zdůrazňovali, že se snaží o „skutečně jadrný, vervní rock“. Koncerty opravdu živelné byly, ale na singlových nahrávkách se toho rockového nápřahu zas tolik nedostalo. Proto mohou být pro mnohé posluchače vítaným překvapením snímky z roku 1976, vzniklé ještě před příchodem Michala Pavlíčka. 

Byly ostatně překvapivé i pro Leška Semelku, který na ně mezitím úplně zapomněl. V rozhlasových archivech se zachovaly dvě zpívané skladby s texty Borise Janíčka: Nádraží bylo mým domovem a Ticho. Další pozoruhodnou ukázkou neznámé tváře skupiny jsou koncertní nahrávky z jara 1977, kdy Bohemia hrála na Pražských jazzových dnech. Jazzově laděné skladby Mlhavé ráno a Sousto byly na svou dobu kvalitně natočeny, nikdy se však nedostaly na desky. Ve Vinyl Story tak zazněly poprvé po více než čtyřiceti letech.

Spustit audio
autor: Jaroslav Riedel

Související