Vinyl Story: Michal Gera vzpomíná na LP Fata Morgana
Prosincový díl Vinyl Story je věnován desce Fata Morgana trumpetisty Michala Gery. Jde o nahrávku, která aktuálně vychází v reedici na CD. Pořad si rozhovor ze záznamu!
Michal Gera, původně pedagog, je český jazzový trumpetista. Hrál ve skupinách Impuls, Pražský big band, Milan Svoboda Quartet, Jazz Sanatorium, Blues Session, ASPM a samozřejmě Michal Gera Band. Náš díl je věnován právě desce tohoto seskupení, natočené v prosinci 1985.
Náš host vzpomíná na své začátky takto: „První kapely, ve kterých jsem hrál, byly zaměřené na tradiční jazz. Později - na přelomu šedesátých a sedmdesátých let - mě začaly zajímat současnější podoby jazzu a jeho propojení s jinými žánry jako soul, rhytm and blues, funk. V té době jsme poslouchali třeba nahrávky kvinteta Cannonbala Adderleyho s Joe Zawinulem, Blood, Sweet & Tears nebo Chicago. Samozřejmě jsme taky přejímali jejich skladby do našeho repertoáru.“
Po hraní jazzrocku v Impulsu začal Gera postrádat akustický zvuk
Gera Band vyšel z post-bopového idiomu, podobně jako Davisovo combo. „Tahle kapela vznikla vlastně shodou okolností, když jsme hrávali v klubu Parnas. Jednou se stalo, že jsem se tam ocitl jenom ve třech lidech s basou a bicími.
Čtěte také
Tenkrát to byl na bicí Milan Vitoch a na basu Aleš Charvát. Chvilku to fungovalo v tomhle smyslu a pak jsem přibíral další nástroje, třeba saxofon, vystřídali se různí muzikanti. Až se ustálila tahle sestava, která je na tomto LP Fata Morgana.“
Po první etapě Gera Bandu žádné nahrávky nezůstaly. Panton projevil zájem až roku 1985, kdy už se původní Gerovi spoluhráči kompletně obměnili, a věkový průměr kapely se snížil: tenorsaxofonista Václav Bratrych přišel jako třiadvacetiletý, kontrabasista Vít Švec jako jednadvacetiletý. V této sestavě vznikla Fata Morgana, kolekce osvědčených Gerových skladeb, z nichž některé už předtím hrál se Svobodovým kvartetem, nebo v duu.
Natáčení ve sklepní kóji
Po hraní elektroakustické hudby ve skupině Impuls Gera začal postrádat akustický zvuk. „V Impulsu jsem taky používal nějaký amplifikace, elektrický krabičky a kvákadla a kdoví co všechno, ale to mě časem přestalo bavit, a tak jsem začal přemýšlet o tom, že bych udělal nějakou sestavu spíš akustičtější. A tak jsem došel postupně ke Gera Band, posléze Michal Gera Bandu.“
Deska Fata Morgana byla natáčena v roce 1985 ve studiu ZK Motorlet. Gera vypráví: „Studio tam bylo tenkrát dole v suterénu, hned nad malostranským hřbitovem u zastávky U Zvonu. A tam bylo docela kuriózní, že jsme hráli odděleně. Myslím, že bubeník byl o patro níž a my jsme byli nahoře a samozřejmě taky oddělení kójemi, vše na sluchátka. Takže to bylo docela neobvyklé kvůli souhře.“
Michal Gera vypráví o zrodu jednotlivých skladeb: „To se stalo tak, že téma Smaragdu jsem vymýšlel kdysi dávno, když jsem byl na vojně. Majitelé deštníků - to byla inspirace výtvarníkem Igorem Ševčíkem. Ty mezihry - ty byly takový průběžně přicházející motivy, tak jsem to takhle zpracovával. Radosti - to mě zase inspirovalo v nějakým divadle - melodie, které jsme hrávali jako doprovodný muzikanti.“
Jak se vyvíjel Michal Gera Band dál, po natočení desky Fata Morgana? Michal Gera hovoří: „Časem se měnila sestava. Takže například zůstal Jaromír Helešic a Vítek Švec a nastoupil na kytaru místo saxofonu Petr Zeman. V této sestavě jsme hráli nějakou dobu a natočili jsme další nějaké nahrávky. S Petrem Zemanem a Vítkem Švecem hraju do dneška. U bubnů se to trošku střídalo, nicméně po Fatě Morgáně hrál Jaromír Helešic. Pak jsme se museli rozejít, tak jsme museli angažovat jiného bubeníka. Samozřejmě to bylo nejprve formou různých záskoků a pak jsme angažovali Pavla Razíma, který s námi hraje na další desce Magomanie.“
Kromě desky Fata Morgana zazní v závěru pořadu i ukázka z desky Magomania.
Související
-
Podobizna: Milan Svoboda o legendárním albu Pražského bigbandu
Do březnového Vinyl Story přišel jako host skladatel a pianista Milan Svoboda, aby zavzpomínal na první album Pražského big bandu, Podobizna (1978).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.