Rozhovor měsíce: Pořádání jazzových koncertů v Praze a v Brně
Tématem březnového Rozhovoru měsíce je tentokrát pořádání jazzových koncertů. Našimi hosty jsou Jakub Zitko, hudebník a dramaturg pražského klubu Jazz Dock, a Jiří Švéda, který organizuje koncertní cykly Jazz Jaro a Jazz Brno v klubu Stará Pekárna v Brně a také koncertní turné pod hlavičkou Jazz do regionů. Pořad vysíláme v pátek 4. března na ČRo Jazz (14:00, repr. 22:00).
V úvodu rozhovoru Jiří Švéda vzpomíná na vznik tradice pravidelných jazzových koncertů v Brně v 90. letech. Na počátku byla žádost o dotaci od Ministerstva kultury, po jejímž nečekaném schválení bylo třeba vytvořit dramaturgii nového jazzového koncertního cyklu, který se měl konat v klubu Alterna. Pomohla Petra Konrádová, která doporučila nejen tehdejší největší jazzové hvězdy, ale i v té době vycházející naděje jako Františka Kopa, Najponka nebo Roberta Balzara.
„My jsme je všechny tou Alternou prohnali, ta hudba se nám zalíbila a postupně jsme se v tom sami trochu začali orientovat,“ říká Švéda, který se do té doby jako pořadatel věnoval především rockové hudbě.
Jakub Zitko se stal dramaturgem pražského klubu Jazz Dock už jako etablovaný jazzový hudebník. „Hrával jsem ve všech pražských jazzových klubech a věděl jsem, jak to v nich chodí. Většinou byly orientované na turisty. Kapela hrála a k tomu turisté jedli svíčkovou. Já jsem chtěl klub od počátku zaměřit na české publikum. Aby lidé šli přímo za hudbou a ne jen tak náhodně.“
Program je od počátku strukturovaný, koncerty jsou sdružené do tematických celků, aby se v nich návštěvník lépe vyznal a aby bylo také možné koncerty lépe propagovat.
Jiří Švéda své jazzové cykly – jarní a podzimní – v současné době pořádá v brněnském klubu Stará Pekárna. Využívá systém permanentek a mezi návštěvníky má hosty, kteří pravidelně přicházejí osm i deset let. „Jenže ti postupně odpadají a noví do Pekárny moc nepřicházejí. Potřeboval bych publikum trochu omladit a zahustit,“ přiznává.
Jednou z metod, které používá, je cílené zvaní středoškoláků, kterým paralelně nabízí vstupenky na svůj filmový cyklus: „Vedle 600 filmových permanentek pravidelně prodám padesát až šedesát lístků na akci, která se jmenuje Devětkrát jazz.“ Nejen na mladé, ale i na seniory cíleně zaměřuje některé koncerty Jazz Dock. „Například v neděli od 17.00 se pravidelně koná Nedělní dixie, na které rádi chodí starší lidé,“ zmiňuje Zitko jeden z pravidelných programových prvků.
Jiří Švéda brněnské publikum oslovuje spíše přístupnějším jazzem, dodnes jsou stěžejním prvkem programu zpěvačky. „Pokud je to Afroameričanka s bílým doprovodem, je to záruka plného sálu, a to nejen v Brně,“ vysvětluje pořadatel s tím, že dále Brňané slyší na funk, groove a v poslední době také na blues. „Kapely, které jsou dobře hodnoceny hudebními publicisty, jako projekty Jaromíra Honzáka, Davida Dorůžky nebo Luboše Soukupa, to jsou všechno strašně kvalitní věci, ale zároveň posluchačsky náročné a moje publikum na ně úplně neslyší,“ tvrdí.
Reakce basisty Jaromíra Honzáka na výše uvedené vyjádření J. Švédy:
"Především mě těší, že Jiří Švéda mou hudbu a hudbu mých kolegů vysoce hodnotí a za to mu děkuji. Pokud jde o závěrečnou část Švédova souvětí, moje zkušenost je zcela odlišná. Brněnské koncerty mých projektů, ať už se konaly ve zmíněném klubu Alterna, nebo v rámci Jazzfestu na Flédě, v Semilassu nebo jinde, byly zpravidla velmi dobře navštívené a reakce posluchačů byla vždy nadmíru pozitivní - dokonce tak, že mě napadl nepříliš vynalézavý bonmot “Moji Brňané mi rozumějí”. To by mě určitě nenapadlo, pokud by mé koncerty vyznívaly tak negativně, jak Jiří Švéda popisuje.
Obávám se, že spíše než o popis reality jde o vytváření reality umělé - o podsouvání dojmu, že pokud před kapelou nebude stát “afroamerická zpěvačka”, nemá ani cenu na koncert chodit, protože půjde zcela určitě o otravný zážitek. Nicméně jsem optimista a věřím, že brněnské publikum, které na základě osobních zkušeností považuji za mimořádně vyspělé, této manipulaci nepodlehne a udrží si svou otevřenost a vnímavost."
Vlajkovou lodí programu Jazz Docku je každoroční cyklus Jazz čtyř kontinentů, který od února do letních prázdnin čítá více než třicet koncertů zahraničních umělců nebo kapel se zahraniční účastí. Na podzim probíhá ve spolupráci s městskou částí Praha 5 festival Jazz ON5. A mezitím probíhá například klavírní festival nebo národní cykly jako přednedávnem Swiss Jazz, organizovaný ve spolupráci se švýcarským velvyslanectvím.
Důležitým tématem rozhovoru je ekonomická stránka fungování koncertů. Jazz Dock na počátku existence dotoval jeho majitel Vladimír Ledererer. Navíc musel klub znovu vybudovat poté, co jej zničila povodeň. „Nyní se dá už druhý nebo třetí rok říct, že výdělky ze vstupného v kombinaci s menšími granty z ministerstva a od Prahy pokryjí provoz,“ říká dramaturg Zitko.
Jiří Švéda zpočátku pro své koncerty také získával ministerské granty, avšak o ně časem přišel, stejně jako o dotace z Jihomoravského kraje. V současné době má granty od města Brna a na podzimní cyklus se snaží získat příspěvek od Státního fondu kultury. „Kdybych granty neměl, musel bych na koncerty doplácet z rodinného rozpočtu. A proč bych to dělal? Proč bych měl já být mecenáš jazzu v Brně?“ ptá se.
Vedle rozhovoru s Jiřím Švédou a Jakubem Zitkem, který vede Milan Tesař (Radio Proglas), uslyšíte pochopitelně i hudbu. Skladby Geralda Claytona, skupiny E Converso a Marka Guiliany vybrali hosté pořadu.
Související
-
Jazz v Česku 2016: Úroveň stoupá, honoráře pokulhávají
Již téměř dva roky v seriálu „Na čem dělá“ přinášíme vhled do dění na české jazzové scéně. Jaké závěry lze vyvodit z pořízených devětačtyřiceti rozhovorů?
-
Jazz v Česku 2016: Chybí nám srovnání a větší otevřenost
V seriálu „Na čem dělá“ přinášíme rozhovory s českými a slovenskými jazzmany již téměř dva roky. Jaký pohled mají na společná témata naší scény?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.