Vzpomínání na Jazzové nebajky: Mluvení zvířátek nahradili zvukomalbou

V říjnovém díle Vinyl Story představujeme jednu z nejvýznamnějších nahrávek českého jazzu, Jazzové nebajky. Na album skupiny SHQ z roku 1973 v pořadu vzpomínají dva protagonisté natáčení, bubeník Josef Vejvoda a basista Petr Kořínek.

Sestava SHQ byla pětičlenná. Karel Velebný (1931-1989) SH kvintet v roce 1961 spoluzaložil a soubor pak vedl až do své smrti. Navázal na průkopnické Studio 5 (1958-1961), kde střídal vibrafon a tenorsaxofon, skládal a aranžoval.

Rané nahrávky sice vycházely roztroušeně na malých deskách a různých kompilacích, v roce 1964 však SHQ natočil hned dvě dlouhohrající desky: SH kvintet a SHQ a přátelé. Následovaly dvě desky pořízené v zahraničí (Nonet a Karel Velebny / SHQ, obě 1968), po jisté pauze pak Motus (1971) a Jazzové nebajky (1973). 

Jazzové nebajky tvoří deset skladeb, každý z pěti členů SHQ složil dvě. Na obalu je takto charakterizoval Zdeněk Kašpar: 

„Brána do říše fantazie. Deset skladbiček, které ti promění pokoj v jihoamerickou džungli, kde si v bahně nahřívá kajman své revmatické kosti, přinesou s sebou řev jaguára i skřeky věčně hladových supů, odvedou tě do zelenavého šera vodního království, říše sasanek a krabů. Jako kouzelný koberec tě odnesou do zámecké obory, do pralesa za opičkou Lori, stejně jako ti položí na klín spícího, rozmazleného kocoura, snícího svůj kočičí sen. Je tak opravdový, že máš chuť si jej pohladit. Pod oknem ti kváká rosnička a ty vidíš rybník vstávající z ranních par. Ještě stačíš najít ztracenou ovci a pak kouzelný koberec synkop přistane, deska se dotočí.“

Bez jazzového akademismu

Bubeník Josef Vejvoda v pořadu Vinyl Story řekl: „V bajkách zvířata jednají a mluví jako lidé. My jsme na desce mluvit nechtěli, proto Kája Velebný vymyslel název Jazzové nebajky. Mluvení zvířátek jsme nahradili zvukomalbou. Většinu těch zvukomaleb jsme ve studiu točili dodatečně playbackem. I na koncertech jsme to ale dokázali napodobit.“ 

bubeník Josef Vejvoda a basista Petr Kořínek

A Petr Kořínek dodává: „Třeba když jsme natáčeli zvuky vody, měli jsme pod mikrofonem kbelík. Strýc Rudy Ticháčka byl myslivec, a tak Ruda přinesl různé vábničky na zvěř. Při natáčení prostě byla spousta legrace. Největší problém jsme měli se schvalováním názvů skladeb. Někdy jsme museli hodně spekulovat, aby nám název prošel.“

Ivan Poledňák ve své recenzi alba pro Melodii (1974) napsal: „Jednotné je i stylové ladění, které lze těžko charakterizovat nějakou etiketou: vyrůstá z tradičního zaměření Velebného souborů SHQ, ale je nové v tom, že muzikantské výkony jsou usazenější, jsou vyvázány z jakéhosi pretenciózního jazzového akademismu.

Vůbec se mi zdá, že právě na této desce všichni hrají velice uvolněně, disponovaně; k dosud řečeným pochvalám ovšem patří i pochvala domácí skladatelské dílně.“

Jazzové nebajky později dostaly novou podobu v podání Velebandu (1996), od roku 2019 je Petr Kořínek a Josef Vejvoda oživili a několikrát hráli s novými spoluhráči. Kompletní rozhovor s tvůrci poslouchejte v záznamu!

autor: Jaroslav Riedel
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.