Vinyl Story: Zapomenuté „německé“ nahrávky SHQ

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zleva Karel Vejvoda, Josef Vejvoda

V pořadu Vinyl Story se tentokrát sešli vzácní hosté, basista Karel Vejvoda a bubeník Josef Vejvoda. Jmenovci bez příbuzenského vztahu přiblížili okolnosti nahrávání alba Nonet skupiny SHQ z roku 1968. Došlo ale i na dosud nevydané snímky z ostravského rozhlasu. 

Nedá se říci, že by SHQ měl od svého vzniku v roce 1961 nedostatek nahrávacích příležitostí, ale u skupiny tak mimořádného významu můžeme litovat, že jich nebylo ještě víc. Vydavatelský zájem přitom v průběhu let podivně kolísal: zatímco v letech 1965‒1966 publikoval Karel Velebný se svými spoluhráči hned tři dlouhohrající desky, na další samostatné album si soubor doma musel počkat do roku 1972 (Motus). 

Což ovšem neznamenalo, že by v diskografii SHQ byla až taková mezera. Jednu ze svých nejlepších desek totiž natočil v únoru 1968 v Západním Německu pro firmu SABA. Jmenovala se Nonet a u nás zůstala skoro neznámá.

Nejlepší kapela u nás

V pořadu Vinyl Story Josef Vejvoda vzpomínal: „Já jsem Karla Velebného a SHQ pečlivě sledoval už od roku 1961. Když jsem začal studovat na Pražské konzervatoři, velice dobře jsem ho vnímal. Když emigroval jejich bubeník Milan Mader, Kája mi zavolal, jestli bych s nimi nechtěl hrát. Ta nabídka mě velmi potěšila. Byla to nejlepší jazzová kapela v Československu a účinkování v SHQ změnilo můj hudební život.“

Sestava SHQ v sezóně 1967‒1968 byla pětičlenná: Karel Velebný (vibrafon), Jiří Stivín (flétna), Luděk Švábenský (piano), Karel Vejvoda (kontrabas) a Josef Vejvoda (bicí). Příležitostně ji však na noneto rozšiřovali čtyři hráči na dechové nástroje, jinak členové různých symfonických i jazzových orchestrů: Miloš Petr (lesní roh), Vlastimil Kála (hoboj), Pavel Zedník (fagot) a Miroslav Krýsl (basklarinet). Tak hráli začátkem roku 1968 na evropském turné a v SABA-Tonstudiu ve Villingenu (spolková země Bádensko-Württembersko) natočili album Nonet.

Repertoár souboru vznikl už předtím pro Mezinárodní jazzový festival. Autorsky si skladby členové docela demokraticky rozdělili: Karel Velebný, Karel Vejvoda a Josef Vejvoda napsali po dvou skladbách, Jiří Stivín a Luděk Švábenský po jedné. Od první skladby Über Stock und Stein (Cestou necestou) je zjevné, že album Nonet má hodně blízko ke komorní hudbě: ostatně už sestava s lesním rohem, hobojem, fagotem a basklarinetem se vymykala běžným jazzovým postupům.

Tomáš Černý a Karel Vejvoda při natáčení

SHQ freejazzové

Záhy nato v tomtéž německém studiu vznikla ‒ už jen v základní pětičlenné sestavě ‒ deska Karel Velebny / SHQ, natočená pro americké vydavatelství ESP, zaměřené především na free jazz. Byla to dost výstřední a pro SHQ netypická nahrávka, obsahující mimo jiné humornou freejazzovou variaci na píseň Andulko šafářova. 

Na obalu alba je fotografie, kterou Karel Velebný rozesílal jako PF 1969: s polámanou levou nohou leží ve vojenské nemocnici. Byl to důsledek automobilové havárie u plzeňského hřbitova, kterou na podzim 1968 utrpěli s Jiřím Stivínem, když se vraceli z koncertu v Řezně. Zakladatel ESP Bernard Stollman na obal desky napsal, že fotka symbolicky vyjadřuje stav Československa pod sovětskou okupací. Ani toto album u nás nikdy nevyšlo.

Počátkem sedmdesátých let oba Vejvodové od SHQ odešli. Karel Vejvoda k tomu říká: „Já jsem dostal nabídku od Ladislava Simona, že se při Národním divadle bude tvořit big band, který by hrál jiný repertoár, než operu. Už jsem v té době byl dost starej, bylo mi 42 roků, viděl jsem v tom budoucnost a existenci.“

Bubeník Josef Vejvoda ještě hrál na slavné desce Jazzové nebajky, pak i on změnil působiště: „V roce 1972 mi nabídli místo v Jazzovém orchestru Československého rozhlasu, což mě velice lákalo, protože tam byli vynikající muzikanti. S některými z nich jsem taky pak hrál ve skupině Jazz Cellula,“ uzavírá. 

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?