Kytarista Mike Moreno: Začínal na metalu, dnes patří k jazzové špičce

Kytarista Mike Moreno
Kytarista Mike Moreno

Kytarista Mike Moreno sice začínal na metalu, ale poměrně záhy zběhl k jazzu. Přinášíme záznam dubnového vydání pořadu Jazz Profil!

Mike Moreno se narodil roku 1978 v texaském Houstonu. Se svou první kytarou se věnoval samostudiu metalových nahrávek, počítal se mezi fanoušky Metallicy a Iron Maiden. Pak ale bubeník, se kterým tehdy hrával, odešel na školu studovat jazz. „Dostal jsem se tak k hudbě Tonyho Williamse a Milese Davise, začal jsem jazz a různé crossovery typu Steely Dan sám vyhledávat,“ vzpomíná Mike.

Hudbu pak začal studovat na prestižní Houston High School for the Performing and Visual Arts. Ta prý jeho jazzovou kariéru nastartovala. „Byli tam v té době lidé, kteří přesně věděli, co chtějí – třeba Robert Glasper nebo bubeníci Kendrick Scott a Jamire Williams. Dali jsme se dohromady, poslouchali jsme společně hudbu, navzájem se ovlivňovali. Na vrcholu tehdy byli Brad Mehldau, Joshua Redman, Roy Hargrove nebo Nicholas Payton, ti nás hodně inspirovali,“ říká Moreno.

Loni v létě se Moreno objevil v klipu Bena Wendela:

Jaké byly klíčové momenty v jeho dosavadním hudebním životě? Třeba spolupráce s trumpetistou Jeremym Peltem, se kterým poprvé koncertoval v Evropě. Nebo když mu zavolal Joshua Redman a dostal nabídku na společné koncertování od Jeffa „Taina“ Wattse. Nebo když se dočetl, že ho veřejně pochválil Pat Metheny. To byla zatraceně dobrá reference. Rád také vzpomíná na své první velké turné se zpěvačkou Lizz Wright. V neposlední řadě zmiňuje členství v kapele Oracle svého spolužáka ze střední, bubeníka Kendricka Scotta.

Vůbec první nahrávka, na které figuruje kytarista Mike Moreno, nebyla podle všeho jazzová. Konkrétně šlo o hostování na debutovém albu R&B zpěváka a producenta Bilala s názvem 1st Born Second. A nebyl to Morenův první nejazzový počin. Jeho kytara je například slyšet také na desce The Renaissance, mimochodem nominované na cenu Grammy, za níž stojí rapper a hudební producent Q-Tip. 

Existuje ještě jedna klíčová postava v hudbě kytaristy Mikea Morena – pianista Aaron Parks. Jejich hudební partnerství se datuje už od roku 2006, kdy Parks účinkoval na Morenově debutové desce. „Není za tím nic složitého. Prostě nám to dohromady vždycky dobře fungovalo a bylo to opravdu přirozené. Občas si musíme některé věci vysvětlit, ale většinou to jde samo. Nemusíme skladby nějak zvlášť secvičovat. Jak znějí, znějí od samého začátku,“ vysvětluje Mike.

Kytarista Mike Moreno

Nikdy neříkej nikdy

Patrně nejavantgardnější nahrávkou, na které figuruje jméno Mikea Morena, je ta s názvem Ruthenia – Rus. Moreno je na ní členem kvarteta slovinského pianisty Marka Črnčece. Črnčec napsal pro své kvarteto a komorní smyčcový orchestr působivou osmidílnou suitu, kterou vzdává, jak název alba napovídá, hold ruským moderním klasickým autorů, Dmitriji Šostakovičovi, Sergeji Rachmaninovi, Sergeji Prokofjevovi, Alexandru Skrjabinovi a Igoru Stravinskému.

„Abych byl upřímný, já prostě nechci natočit triovou desku. Má rád takové hraní naživo, ale pro hudbu, kterou momentálně píšu, potřebuji piano. Pokud bych někdy natočil desku v triu, nejspíš to bude živá nahrávka,“ proklamoval Mike Moreno v rozhovoru v roce 2009.

Čas ukázal, že nic není definitivní. O osm let později, v roce 2017 přichází s albem s výmluvným názvem Three for Three, natočeným ve studiu s excelentní rytmikou složenou z basisty Douga Weisse a bubeníka Kendricka Scotta. Jak už to tak bývá u Morenových desek produkovaných vydavatelstvím Criss Cross Jazz, jedná se tentokrát dokonce o kolekci výhradně složenou z převzatých skladeb, Waynem Shorterem počínaje, Michelem Legrandem a Radiohead konče.

Spustit audio

Související