Vinyl Story: Zdena Adamová o jazz-rockovém Mahagonu

Mahagon byl založen na podzim 1973 s touhou propojovat rockovou dravost s jazzově zaměřenou dechovou sekcí. Skupinu tvořili studenti konzervatoře, hráli především v klubech na Strahově a na Rokosce, zaujali na několika festivalech, třeba na Pražských jazzových dnech. 

V květnu 1976 Mahagon pořídil čtyři studiové nahrávky s texty Pavla Kopty, vydané následně na dvou singlech. Zpívala už Zdena Adamová, která kvůli vedoucímu Mahagonu Petru Klapkovi opustila C & K Vocal i svého manžela Ladislava Kantora. První album Mahagon nahrál v pražském studiu Mozarteum. Sám Klapka o něm v roce 1978 pověděl: 

„Uvědomil jsem si, že mám před sebou čtyřicet minut plochy, což je délka Glagolské mše! Buď tam lze použít kratší útvary, které budou mít šanci i v rozhlase, nebo jednolitý celek. Od celku mě odradilo nebezpečí, se kterým se utkají všichni skladatelé, kteří se pouštějí do větších kompozic ‒ nezvládnutí formální stránky věci.“

Zpěv v roli dalšího nástroje

Zdena Adamová v pořadu Vinyl Story řekla: „My jsme na té první LP desce měli mít texty, ale když je Pavel Vrba napsal, nebyly komisí schváleny. Proto se Petr rozhodl, že tam bude můj zpěv beze slov, vlastně v roli dalšího nástroje.“

Zdena Adamová s deskou Mahagonu|foto: Petr Vidomus

Sestava, která album Mahagon nahrávala, se od předchozího složení dost lišila. Bylo v ní několik členů Pražského big bandu, založeného roku 1974, Volf Jazztetu, ve studiu hráli i bývalí členové Mahagonu z let 1973-1975. Třeba Jan Hrubý hrál od jara 1975 v Mišíkově skupiny Etc... a v roce 1977 se už jako respektovaný studiový hudebník podílel na prvním albu skupiny Marsyas nebo P.S. Vladimíra Merty. 

Jiří Jelínek hrál v jazzrockové Expanzi, od léta 1976 byl významnou posilou Etc... Bohužel měl také velké psychické problémy a 5. října 1977 spáchal sebevraždu ‒ necelých sedm měsíců po natočení desky a krátce po svých 23. narozeninách.

Ani McLaughlin, ani Ponty

Bezeslovné vokály Zdeny Adamové se ozývaly jen v pěti skladbách z devíti, výrazně však posílily působivost desky: třeba v Moři klidu nebo v Půlnoční. Jiří Černý pro Melodii napsal: 

„Leckdo se v Mahagonu vystřídal, ale toto studiové album naštěstí zachytilo tu nejlepší dosažitelnou sestavu, s hosty, kterým by slušelo označení 'milionoví', kdyby se tím lehce nezkreslily jejich příjmy. Od Mišíka jsou tu vypůjčení sólový kytarista Jiří Jelínek a houslista Jan Hrubý. Oba mají přednost zvláště důležitou pro celý Klapkův autorský projekt: hrají po svém, ani McLaughlin, ani Ponty.“

Záznam z archivu Českého rozhlasu|foto: Petr Vidomus

V červnu 1978 Zdena Adamová se sugestivní Klapkovou písní Oči soutěžila na Děčínské kotvě. „Účinkující doprovázel Orchestr Václava Hybše,“ vzpomíná Zdena Adamová. 

„V mé písničce ovšem vystupoval i Mahagon. Tehdy byl Jirka Jelínek už po smrti, takže s námi hrál kytarista Jiří Nepomucký. Na tom velkém festivalu jsem měla hroznou trému a byla jsem překvapena, když jsem získala stříbrnou Děčínskou kotvu. V té době jsem taky byla desátá ve Zlatém slavíku.“

V ambiciózní tvůrčí linii pokračovalo druhé album Mahagonu, Slunečnice pro Vincenta van Gogha; opět šlo o vysloveně studiový počin, při němž se v létě 1979 sešli kytarista Michal Pavlíček, klávesista Michael Kocáb a bubeník Jiří Hrubeš. V létě 1980 Klapka s Adamovou a malým synem emigrovali a zakotvili ve Spojených státech.